XX. ROČNÍK

3. – 5.6.2011

Účast souborů: BALDRIÁN Pardubice, BUFO Praha, ČERVÁNEK Hradec Králové, ČESKÝ LIDOVÝ SOUBOR Chrudim, DUPÁK Hradec Králové, FORMANI Slatiňany, FORMÁNCI Slatiňany, HOLOUBEK a RADOST Pardubice, JITŘENKA Dolní čermná, KAŠAVA Zlín, KLAS Kralice na Hané, KOHOUTEK Chrudim, KOPANIČIAR Slovensko, LIPKA Pardubice, MARCIPÁNEK a PERNÍČEK Pardubice, NISANKA Jablonec nad Nisou, PRÁCHEŇSKÝ SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ Strakonice, SLUNÍČKO Rokycany

Programová rada: Pavlína Čermáková, Kateřina Černíčková, Miroslav Franc, Marek Janata, Tomáš Jehlička, Lenka Královcová, Aleš Mokren, Martin Samek, Blanka Slouková, Jaroslava Vajrauchová, Jitka Vítková, Romana Vojířová



Jubilejní XX. ročník folklorního festivalu Pardubice – Hradec Králové byl obdobně jako v minulých letech zahájen ve slavnostní síni pardubické radnice. Všechny účinkující soubory zastoupené vždy svým vedoucím a jedním krojovaným párem stejně jako vzácné festivalové hosty přivítali zástupci jednotlivých měst. Drobné upomínkové předměty připomínající dvacáté výročí festivalu byly předány také vzácným hostům festivalu. Po skončení oficiálního slavnostního zahájení festivalu se všichni přesunuli na Pernštýnské náměstí, kde se po krátkém úvodu rozběhnul připravený program.
Jednotlivé pořady Pernštýnské noci (autor Aleš Mokren) se odehrály v ověřené a relativně pevné programové skladbě. Na pódiích před radnicí a u Spolkového domu se v průběhu večera postupně představily všechny účinkující soubory. Z důvodu probíhající rekonstrukce nebyl v letošním roce využit prostor Příhrádku, zato se konaly hned dva komorní hudební pořady v atriu pardubické radnice. První z nich, nazvaný Pozdrav z Moravy, byl koncipován jako komorní hudební dostaveníčko muzik moravských folklorních souborů Klas z Kralic na Hané a Kašava ze Zlína. Komorní prostředí atria poskytuje tomuto typu pořadu ideální prostor, kde díky výborným akustickým podmínkám a přívětivé atmosféře místa dochází ke zcela bezprostřednímu kontaktu mezi diváky a účinkujícími. Pocit vnitřní sevřenosti pardubického atria se stal klíčovým také pro navazující pořad Marka Janaty, který nesl název Jak se hraje v Pardubicích aneb Co vyzkoumal Landa. Autor jej věnoval dvacetiletému výročí festivalu a představil zde to nejlepší, co na pardubických a hradeckých pódiích zaznělo v uplynulých letech. V úzce provázané spolupráci s pardubickými muzikanty a sólisty vznikl pořad, který byl důstojnou a současně velmi přívětivou a hřejivou poctou všem, kteří se v uplynulých dvaceti letech neodmyslitelně podíleli na dnešní podobě festivalu. Na vnějším nádvoří Zámku paralelně s pořady Pernštýnské noci probíhal bohatý doprovodný program nazvaný Na dvorech panovníků. Nádvoří Zámku, další z komorně pojatých festivalových scén, patřilo festivalovému pořadu Setkání. Svůj repertoár zde představili festivaloví hosté - soubory BUFO z Prahy, Kašava ze Zlína, Klas z Kralice na Hané a Kopaničiar z Myjavy. Závěr Pernštýnské noci patřil Zpívající Zelené bráně, kterou rozezněla pardubická Lipka a všichni, kteří měli ještě chuť na neformální společné zpívání a tancování se kolem půlnoci sešli v atriu radnice. Počasí páteční Pernštýnské noci přálo, a tak pardubické náměstí dlouho do noci ožilo proudícími davy diváků proplétajícími se mezi jednotlivými pódii a stánky staročeského jarmarku.
V sobotu dopoledne se festivalové dění přesunulo do samotného centra Hradce Králové. Celodenní program nazvaný Na hradeckém rynku zahájilo vystoupení dětských folklorních souborů. Autorka pořadu Stanislava Sejkorová v letošním roce pozvala kromě pardubických a hradeckých dětí také soubor Jitřenka z Dolní Čermné. Věneček tanců a písniček následně vystřídal pořad Muzikanti hrajte, v němž se představila muzikantská seskupení Doklobouku z Hradce Králové a Marien z Pardubic. Současně s těmito pořady probíhala v Adalbertinu Taneční a muzikantská dílna. Martin Pacek se společně s Evou Ornstovou věnoval různým stupňům stylizace lidových tanečních kroků a pokoušel se tak zprostředkovat jednu z možných cest k jejich využití v choreografické práci. Taneční dílna se těšila velkému zájmu a měla velký úspěch. Marek Janata se s muzikanty věnoval hudebním úpravám lidových písní a možným způsobům jejich prezentace na jevišti.
V brzkých odpoledních hodinách prošly všechny účinkující soubory průvodem od Adalbertina na hradecké Masarykovo náměstí, kde navázal pořad Tomáše Jehličky Roztančené náměstí. Přehlídka tvorby většiny souborů účinkujících v rámci festivalu se rozběhla za příjemného slunečného počasí, v jeho závěru se však spustil déšť, který rozehnal i množství přítomných diváků. V zápětí se všichni přesunuli do Klicperova divadla na pořad scénické tvorby. Vůbec poprvé se festivalu účastnilo taneční divadlo BUFO, které patří mezi nejoriginálnější neprofesionální taneční soubory u nás. Z bohatého repertoáru, který ojedinělým způsobem kloubí prvky českého a moravského lidového tance, pantomimy a výrazového tance, autor pořadu Martin Samek vybral choreografii Nemelem, nemelem, která v nezaměnitelném autorském rukopisu M. Packa vypráví tragikomický příběh o lásce, žárlivosti, smrti i narození. V přímém kontrastu byla do programu zasazena druhá choreografie večera Už tú smrť nesem valašského souboru Kašava. Hudebně-tanečně-dramatický obraz byl díky své ojediněle sugestivní dramatizaci významných momentů lidského života probíhající v několika významových rovinách současně, nositelem hluboké výpovědí s nadčasovou platností. Záměr autora pořadu představit autorskou jedinečnost v přístupu k jevištnímu zpracování momentů spjatých s tradiční lidovou kulturou se podařilo naplnit bezezbytku a pořad scénické tvorby nepochybně patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možné na letošním ročníku festivalu vidět.
Počasí druhému festivalovému dni tentokrát příliš nepřálo, a tak se setkání na Šrámkově statku v Pileticích nesoucí již tradiční název Přijďte pobejt aneb smyslů plný večer odehrálo v místní stodole. Původně zamýšlené pódiové vizitky souborů a jejich muzik připravené Martinem Samkem dostaly svým přesunem do prostoru zcela odlišný impuls. Soubory se této situaci bez potíží přizpůsobily a blízký kontakt mezi účinkujícími a diváky umožnil bezprostředně přejít ve volnou zábavu. U příležitosti dvacátého výročí festivalu byla ve statku slavnostně otevřena výstava fotografií zachycujících uplynulé ročníky festivalu. Vernisáže se kromě organizátorů festivalu zúčastnili také vedoucí souborů a hosté.
Jubilejní ročník folklorního festivalu Pardubice - Hradec Králové uzavřel nedělní odpolední pořad Rozmlouvání autorek Blanky Sloukové a Jitky Vítkové. V malebném prostředí pardubického Zámku se společně s hosty festivalu představily pardubické dětské folklorní soubory.
Hostem letošního ročníku festivalu byl folklorní soubor Kopaničiar z Myjavy. Soubor účinkoval v pořadech v rámci páteční Pernštýnské noci, sobotních pořadů Na hradeckém rynku a v Pileticích, v neděli pak uzavřel festivalovou přehlídku v pořadu Rozmlouvání na Zámku v Pardubicích. Soubor Kopaničiar je významným představitelem jevištního zpracování hudebně taneční tradiční kultury Slovenska, především pak regionu Myjava a nejbližšího okolí. Jevištní zpracování lidových tanců v podání Kopaničiaru se vyznačovalo především důrazem na čisté stylové provedení tanečních motivů typických pro danou oblast. Kopaničiar zaznamenal velký ohlas u diváků a jejich choreografie byly jednou z nejvýraznějších ukázek v přístupu k prezentaci tradiční lidové kultury na scéně.
V průběhu uplynulých dvaceti let festival mnohokrát měnil svou tvář, některé myšlenky se v praxi neosvědčily a bylo od nich upuštěno, jiné naopak zakotvily pevně a staly se jeho neodmyslitelnou součástí. Po celou dobu svého trvání je však tento festival místem, kde se setkávají nejrůznější taneční i hudební formy a rozmanité přístupy k folklorní či folklorem inspirované tvorbě. Festival čerpá ze života folklorních souborů a vrací do něj nové nápady a tvořivou inspiraci a v neposlední řadě je místem pro přátelská setkání lidí, které spojuje smysl pro hodnoty přátelství a pospolitosti. Věříme, že se nám tyto hodnoty podaří zachovat i do dalšího desetiletí trvání festivalu.