XXI. ROČNÍK

8. – 10.6.2012

Účinkující soubory: Baldrián Pardubice, Cifra Uherské Hradiště, Červánek Hradec Králové, Český lidový soubor Chrudim, Dupák Hradec Králové, Formani a Formánci Slatiňany, Holoubek Pardubice, Kohoutek Chrudim, Lipka Pardubice, Malá česká muzika Jiřího Pospíšila Praha, Malá Jasénka Vsetín, Marcipánek Pardubice, Perníček Pardubice, Postřekov Postřekov, Radost Pardubice, Rosénka Praha, Skaličan Slovensko

Hosté festivalu: Góralska kapela Janicki Walbrzych Polsko, Tomáš KOČKO & ORCHESTR, Trdlo Pardubice

Programová rada: Pavlína Čermáková, Kateřina Černíčková, Miroslav Franc, Marek Janata, Tomáš Jehlička, Lenka Královcová, Aleš Mokren, Martin Samek, Blanka Slouková, Jaroslava Vajrauchová, Romana Vojířová, Jitka Vítková

XXI. ročník folklorního festivalu Pardubice – Hradec Králové byl stejně jako v minulých letech zahájen ve slavnostní síni pardubické radnice. Vzhledem ke skutečnosti, že Pernštýnská noc byla v letošním roce zařazena mezi akce tzv. Pernštejnského roku, přišel všechny přítomné pozdravit také Vilém z Pernštejna v dobovém kostýmu. Účinkující soubory zastoupené vždy svým vedoucím a jedním krojovaným párem přivítali zástupci jednotlivých měst. Poté se všichni přesunuli na Pernštýnské náměstí, kde se po krátkém úvodu na jevišti u pardubické radnice rozběhnul připravený program.

Program Pernštýnské noci (autor Aleš Mokren) se odehrál v již ustálené programové skladbě. Na pódiích před radnicí a u Spolkového domu se v průběhu večera postupně představily všechny účinkující soubory. Po roční přestávce se program vrátil na pardubický Příhrádek, kde lidová píseň prostupovala více či méně zřetelné hranice do světa folku. Prvně se festivalu zúčastnil Tomáš KOČKO & ORCHESTR, který vystřídala všem místním důvěrně známá kapela Trdlo. Komorní prostředí atria pardubické radnice se opět stalo místem muzikantského dostaveníčka obohaceného drobnými tanečními miniaturami. V pořadu Marka Janaty nazvaném Aby bylo léto se představily muziky souborů Cifra z Uherského Hradiště, Baldrián z Pardubic a Malá česká muzika Jiřího Pospíšila z Prahy, jejíž vstupy byly obohaceny o drobné taneční kompozice manželů Pitterových.   
Na vnějším nádvoří Zámku paralelně s pořady Pernštýnské noci probíhal bohatý doprovodný program nazvaný Na dvoře pánů z Pernštejna. Nádvoří Zámku, další z komorně pojatých festivalových scén, patřilo festivalovému pořadu Setkání. Svůj repertoár zde představili festivaloví hosté - soubory Cifra z Uherského Hradiště a Skaličan ze Slovenska. Zde se ukázalo, že bude potřeba konkrétněji soubory informovat o záměrech jednotlivých scén. Závěr Pernštýnské noci patřil Zpívající Zelené bráně, kterou rozezněl pardubický Baldrián, přičemž ti, kteří měli ještě chuť na neformální společné zpívání a tancování, se kolem půlnoci sešli v atriu radnice, kde se vytvořila komorní atmosféra plná společného zpěvu a muzicírování. Počasí páteční Pernštýnské noci i tentokrát přálo, a tak pardubické náměstí opět po roce ožilo proudícími davy diváků proplétajícími se mezi jednotlivými pódii a stánky staročeského jarmarku.     
V sobotu dopoledne se festivalové dění přesunulo do samotného centra Hradce Králové, kde se uskutečnil další z festivalových programů nazvaný Na hradeckém rynku. Vzhledem k omezeným finančním možnostem letošního ročníku bylo přistoupeno k programové změně, která spočívala ve vynechání pořadu Muzikanti hrajte a program se zaměřil výhradně na prezentaci folklorních souborů. Bezprostředně na průvod účinkujících navázalo vystoupení dětských folklorních souborů nazvané Od kolébky k řemeslu. Autorka pořadu Stanislava Sejkorová v letošním roce pozvala kromě pardubických a hradeckých dětí také soubor Malá Jasénka ze Vsetína. Dětský pořad vystřídala přehlídka souborů účinkujících v letošním ročníku festivalu připravená Tomášem Jehličkou nazvaná Roztančené náměstí. S potěšením byl konstatován nárůst diváků v této části festivalového dění, bude proto nadále uvažováno o zachování návaznosti pořadu dětských folklorních souborů a přehlídky souborů. Odpoledne na Masarykově náměstí uzavřelo Okénko hostů s polským souborem Góralska kapela Walbrzych.  
Poté se všichni přesunuli do Klicperova divadla na pořad scénické tvorby nazvaný Od Tří králů do Vánoc, buď nám pánbu na pomoc ... autorů Šárky Kratochvílové a Martina Samka. Způsob, jakým bylo v tomto pořadu přistoupeno ke zpracování zákonů koloběhu roku v lidovém umění, patří v rámci obdobných inscenačních pokusů folklorních souborů k těm zdařilým. V několika momentech se prostřednictvím dobře zvolené dramaturgické výstavby a citlivých režijních zásahů autorům pořadu podařilo jevištně předávanou podobu lidové tradice posunout do roviny dramaticky účinných symbolů. Vyrovnaný obsah i hravá forma jevištní řeči byla nápaditě uzavřena do závěrečného znázornění koloběhu života spojeného s výroční obřadností. V pořadu účinkovaly soubory Cifra z Uherského Hradiště, Rosénka z Prahy, Radost z Pardubic, Malá česká muzika Jiřího Pospíšila z Prahy, Kohoutek z Chrudimi a Postřekov z Postřekova. 
V již tradičně přátelském duchu se odvíjelo setkání na Šrámkově statku v Pileticích nesoucí název Přijďte pobejt aneb smyslů plný večer. Prostor zde dostaly jak pódiové vizitky souborů a jejich muzik připravené Martinem Samkem, tak volné hraní, zpívání a tancovaní všech přítomných souborů a hostů. Také tato podoba neformálního setkání má v celkové koncepci festivalu své nezastupitelné místo a patří neodmyslitelně k životu festivalu stejně jako promyšlené jevištní kompozice.  
Dvacátý první ročník folklorního festivalu Pardubice - Hradec Králové uzavřel také v tomto roce nedělní odpolední pořad Rozmlouvání na Zámku autorek Blanky Sloukové a Jitky Vítkové. V malebném prostředí pardubického Zámku se společně s hosty festivalu představily pardubické dětské folklorní soubory. 
Hostem letošního ročníku festivalu byl folklorní soubor Skaličan ze Skalice. Soubor účinkoval v pořadech v rámci páteční Pernštýnské noci, sobotních pořadů Na hradeckém rynku a v Pileticích, v neděli pak uzavřel festivalovou přehlídku v pořadu Rozmlouvání na Zámku v Pardubicích. Soubor Skaličan je významným představitelem jevištního zpracování hudebně taneční tradiční kultury Slovenska, především pak Záhorácké oblasti a nejbližšího okolí. Jevištní zpracování lidových tanců v podání Skaličanu se vyznačovalo především důrazem na čisté stylové provedení tanečních motivů typických pro danou oblast, která nepatří k těm, s nimiž bychom se na folklorních festivalech běžně setkávali. O to byl repertoár Skaličanu zajímavější a z hlediska jednotlivých tanečních forem přinesl zajímavá srovnání s blízkými moravskými oblastmi. 

Posláním folklorního festivalu Pardubice - Hradec Králové je přinášet především nové pohledy na způsoby zpracování námětů ukotvených původně ve struktuře jevů spjatých s tradiční lidovou kulturou. Proto je tento festival po celou dobu svého trvání především místem, kde se setkávají nejrůznější taneční i hudební formy a rozmanité přístupy k folklorní či folklorem inspirované tvorbě. Festival čerpá ze života folklorních souborů a vrací do něj nové nápady a tvořivou inspiraci a v neposlední řadě je místem pro přátelská setkání lidí, které spojuje smysl pro hodnoty přátelství a pospolitosti. Rádi bychom tyto hodnoty zachovali také do dalšího desetiletí trvání festivalu.